Kožní onemocnění

Při onemocněních mykózy máme 2 body, které jsou důležité. Aby mohlo dojít ke vzniku onemocnění, musí člověk nejdříve přijít do styku s plísní. Tento kontakt, přenesení zárodku, toto tzv. nakažení, bylo to, co v dřívějších dobách u mykóz stálo v popředí. Dnes už víme, že toto nakažení hraje jen malou roli. Tento kontakt je sice předpoklad, ale nebezpečí infekce prostřednictvím nakažení je u většiny plísní mimořádně malé, především u rozšířených kvasinkových plísní, které jsou dnes počítány mezi nechoroboplodné iniciátory.

Jednoduše řečeno, samotný kontakt s iniciátorem ještě nezpůsobuje žádnou nemoc. Aby onemocnění mohlo vzniknout, jsou potřeba určité predispozice. To je velmi důležitý moment.

Často je infekce považováná za nakažení, přičemž se ale jedná o dva rozdílné pojmy. Lze říci, že to spolu nemá co dělat. Infekce je vniknutí mikroorganismů do makroorganismu a následný pobyt spolu s rozmnožováním. Mykóza vzniká infekcí, ale to nemá s nakažením co dělat. Pityriasis- versicolor je např. mykóza, je způsobena též některými kvasinkovými plísněmi, ale není nikdy nakažlivá. Tuto plíseň najedeme na kůži každého člověka, ale jen u velmi málo lidí někdy dojde k infekci. Ale když takovýto nesmysl koluje dokonce i ve sférách zdravotnictví, co také lze vlastně očekávat?

Na našem těle i v našem těle se nachází mnoho údajně nebezpečných zárodků. To nelze vyloučit. Nebudou však hrát roli, dokud je lidský organismus schopen odolávat vnějším vlivům a ochránit tak svou suverenitu. To je však v dnešní době mnohem těžší díky intenzivnímu zemědělství, jehož zásluhou má dnes ovoce a zelenina výživovou hodnotu na podobné úrovni jako konzerva.